pondělí 28. prosince 2015

Recenze: První

Název: První (z orig. The One)
Autor: Kiera Cass
Nakladatelství: CooBoo
Série: 3. díl
Anotace: Když byla America vybrána do Selekce ani ve snu by ji nenapadlo, že by se ocitla na dosah samotné koruny, natož k srdci prince Maxona. S blížícím se koncem soutěže narůstají hrozby za branami paláce a America si uvědomuje jak je lehké všechno ztratit a jak těžce bude muset za svou budoucnost bojovat.




Ani o lidech, kteří jsou nám blízcí, ani o těch, které milujeme ze všech nejvíc, nemůžeme vědět úplně všechno. - ASPEN leger


Nastal čas korunovat vítězku! Celesta, Kriss, Elise a America jsou Elita. Může vyhrát pouze jedna. Pouze jedna z nich se může stát princeznou illejského národa a chotí prince Maxona. America to má ale komplikované. Samotný král Clarkson ji nenávidí, Maxon tráví čas s ostatními a America má strach, že i kdyby byla jeho První, nikdy ho nespatří úplného, oddaného právě jí. Držte si krinolíny, dámy, protože jízda teprve začíná.

Na tuhle chvíli jsem čekala dlouho. Ať to mělo skončit jakkoli, chtěla jsem vědět definitivní rozhodnutí prince Maxona. V poslední části mě zachvátila panika, protože takhle jsem si konec zrovna nepředstavovala. Bála jsem se číst každou větu, neboť pouhé slůvko mohlo změnit celou (napjatou) situaci. Rozechvělá jsem i teď, začínám být nervózní. Protože se bojím, že do téhle recenze nenapíšu dostatek slov, abych vyjádřila veškeré své pocity. Teď jsem dokonce zmatená xD Ale měla bych to hodit za hlavu a soustředit se na psaní, nebo brzy budu potřebovat proplesknout =D

Vše začalo nevinně. America, Pátá, nechtěla jít do Selekce, protože milovala Aspena, ale i ten jí promluvil do duše a pustil k vodě a voilà, teď je z ní členka Elity! Upřímně jsem jí to přála a jsem na ní neskutečně pyšná. Ale počkat, cože?! Odkdy jsi pyšná na fiktivní charaktery? Od té doby, co jsem přečetla Selekci, má drahá.
Teď se to zdá všechno neuvěřitelné. Akce vás rozhodně nemine, ale je tu pouze jediná věc, která mi vadila. Kiera Cassová stvořila krásný dystopický svět. I postavy mají specifický charakter. Jenže během čtení jsem se přistihla, že mi vadí rychlost odvíjejících událostí. Připadalo mi, že všechno na poslední chvíli přepisovala a nevěděla, čím by ještě překvapila čtenáře. Cítila jsem se zrazená. Tohle není její styl. Miluji její přetahující se chvilky. Ať se děje co se děje, doufám, že se to stalo naposledy.


Ukázka: ''Každý se s problémy vyrovnáváme po svém. Král je někdy impulzivní, já potřebuji odpočinek a Maxon o nich vtipkuje.''
''To je pravda!'' zvolala jsem se smíchem.
''Otázkou je, jak byste se s s nimi vyrovnávala vy?'' Natočila hlavu tak, aby mě viděla. ''Podle mě je jednou z vašich předností vaše vášnivost. Pokud se ji naučíte ovládat, mohla by z vás být skvělá princezna.''
Přikývla jsem. ''Mrzí mě, že jsem vás zklamala.''
''Ale kdepak, drahoušku,'' namítla a zase se otočila čelem do sálu.
''Máte v sobě velký potenciál. Ve vašem věku jsem ještě pracovala v továrně. Byla jsem věčně špinavá a hladová, občas také naštvaná. Byla jsem ovšem až po uši zamilovaná do illejského prince, a když jsem dostala šanci stát se jeho ženou, naučila jsem se svoje emoce kontrolovat.'' (str. 174/175) 

Teď bych se ráda vrátila k postavám. Všimla jsem si totiž, že v předchozích recenzích na Selekci a Elitu jsem se moc dobře k nim nevyjadřovala. Pokaždé jsem se zmínila o Mer, Maxonovi a Aspenovi a tím to skončilo. Tohle místo věnuji těm třem a ostatním finalistkám (počítejme k tomu královskou rodinu).
K Americe a Maxonovi se moc vyjadřovat nebudu. Je to prostě pár. Nejúžasnější pár ever. Praporčík Leger se polepšil. Nemůžu říci, že ho mám ráda, ale... mám ho ráda! =D #nejlepšípřiznánízarok2015. Líbí se mi jeho postoj ke kastám, k povinnosti chránit. Je to vskutku rytíř na bílém koni, ale zaslouží si někoho lepšího jiného. Někoho, kdo jeho chrabrost a potřebu chránit potřebuje. Elise je vyrovnaná se vším, co přijde. Málokdy ji něco vyvede z míry. Stát se manželkou je pro ní povinnost a jak sama říká, láska může přijít i později. Chovám k ní neutrální city. Nikdy se moc neprojevila. Celesta je přímým opakem, jeden skandál za druhým. I když jsem k ní chovala zášť, obzvlášť tady jsem si ji zamilovala. Je mrcha jak se patří. Nepotřebuje vlivného muže k dokonalosti, ona už dokonalá ve společnosti je. V jistém smyslu slova. Bez ní by v Selekci nebyly intriky patřičné úrovně. Řeknete, koho by napadlo někomu do šamponu nalít bělidlo? :) Z Kriss se stala velká žárlivka. Byly chvíle, kdy byla fajn, ale jinak? Nejraději bych jí jednu ubalila. Zbytek královské rodiny, král Clarkson a královna Amberly. Amberly jsem milovala. Její vyrovnanost ve mně budila jeden dobrý pocit za druhým. Ona je skutečná královna. Jejího královského chotě jsem však nenáviděla. Agresor s absolutistickými rysy. Koho mi to připomíná, hehe? =D Dalo by se o něm říct, že byl hlavním záporákem? Co myslíte vy?

Až na jednu věc mě kniha vtáhla do skvělého děje. Na tohle jen tak nezapomenu. Takový podobný pocit mám i z Harryho Pottera nebo Maze Runneru :) A pokud vím, další dva díly nás ještě čekají! Co myslíte, bude to stejná kvalita, u jaké jsme zvyklí, nebo budoucnost jí naprosto pohřbí?

2 komentáře:

  1. Líbili se mi všechny díly, jen mě u První štvalo, že konec byl strašně rychlý ... jsem zvědavá na The Heir :)

    http://sayesss.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! :) Mohla tam vložit pár kapitol navíc...

      Vymazat

Jsem ráda za každý váš komentář! Děkuji vám za něj ♥
Kritiku, rady i pochvalu beru, koneckonců... i já se mám ještě co učit :)