neděle 12. října 2014

Recenze: Mortal Instruments: Město z kostí

Název: Mortal Instruments: Město z kostí (z orig. Mortal Instruments: City of Bones)
Autor: Cassandra Clare
Nakladatelství: Mladá fronta
Série: 1. díl
Anotace:
Když se patnáctiletá Clary Frayová vydá do newyorského klubu Pandemonium, vůbec netuší, že se stane svědkyní vraždy, kterou navíc spáchají tři teenageři se zvláštním tetováním na těle a podivnými zbraněmi v rukou. Mrtvé tělo pak jednoduše zmizí. Nejde jen tak zavolat policii, když jsou vrahové pro všechny ostatní neviditelní a na místě činu nezbyla ani kapka krve, která by napověděla, že tu zemřel člověk. A byl to vůbec člověk? Zde se Clary poprvé setká s Lovci stínů, bojovníky, kteří mají chránit svět před démony. Během čtyřiadvaceti hodin je Clary vtažena do jejich světa, její matka totiž zmizí a na samotnou Clary zaútočí démon. Proč by se ale démoni zajímali o obyčejné lidi, jako je Clary a její matka? A jak je možné, že má Clary najednou „vnitřní zrak“? To by rádi věděli i Lovci stínů… Zábavné, odvážné a neotřelé fantasy od Cassandry Clareové slibuje svým čtenářům strhující čtení, s nímž nebudou chtít přestat.

Vlkodlaci, víly, nefilim a spousta dalších!

Snadný je sestup než vzestup.

Město z kostí je 1. díle z rozsáhlé série Nástroje smrti (Mortal Instruments). Děj se odehrává v New Yorku, kde se Clary Frayová poprvé setká s Lovci stínu v klubu Pandemoniu. Obyčejný večer se stává noční můrou - stala se svědkyní neobyčejné vraždy. Oběť mladých ''potetovaných'' teenagerů, kteří použili zářivé čepele pak jednoduše zmizí. Co se to děje? Proč ty vrahy vidí jen ona? Protože jí proudí v žilách krev nefilů (Lidé, kteří bojují proti démonům z jiných dimenzí). Na své tělo nanáší tzv. runy, které je mají chránit a posílit proti boji se stvůrami z podsvětí. Po velkém zjištění dojde na nejhorší. Její matku někdo unesl, a jejich byt zůstal vzhůru nohama! Teď otázka - je stále naživu?


Ach, Clarisso. Kdyby ses někdy nechovala jako nána, měla bych tě o hodně radši! Fajn, tak to tedy rozeberme dopodrobna: začátek - už jsem si myslela, že sama autorka si přála, aby byla hloupá. Půlka knihy - naděje, že se stala rozumnou dívčinou. Konec - ztrácím nervy, ještě že je konec. Simon  mi připadal jako černá ovce - očividně i autorka nevěděla co sním =D Ve 3/4 knihy všem ukázal, jak velký rebel to může být. Jace, postava, kterou by měla obsahovat každá kniha! =D Ten snad všechny scény zachraňoval vtipy a sarkastickou poznámkou. Sourozenci Lightwoodovi (Alek s Isabelou) byli celkem v pohodě. Isabela, jako holka s dokonalou postavou a Alek, který má oči modré jako měsíční tůně. Jeden z nich skrývá tajemství, které by nikdo neměl vědět. Drazí překladatelé, jak jste mohli Magnuse Banea nazvat jako Krasomila Pohromu? Jak nevídané překvapení. Hold, budu si muset zvyknout na překlad největšího čaroděje brooklynského. A nejlepší nejhorší na konec. Valentýn Morgenstern osobně. Myslela jsem si, že bude skvělý záporák. Zklamal mě - ten konec cože? Dle mě bílé vlasy nedělají z člověka špatného člověka.

Možná jste si již všimli, že neustále tu řeším konec a ano ŘEŠÍM! =D Po celou dobu jsem čekala něco epického, dokonce i to filmové zpracování mělo alespoň konec, to panečku jo :) Mimochodem, film je jiný než kniha. Nebýt toho konce, ohodnotím to 5 hvězdičkami. Děj jinak ubíhal celkem příjemně. Možná bych chtěla ještě něco podotknout: ta postava na obálce má být jako kdo? První dojmy z obálky byly takové: není to nějaký doktor? Když jsem pak dokoumala kdo to má být, málem jsem se psychicky zhroutila =D Ta od Knižního klubu je hezčí :P



2 komentáře:

  1. Ačkoli Jaimeho moc nemusím, na téhle fotce mu to fakt sekne :D Doktore :DD

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda za každý váš komentář! Děkuji vám za něj ♥
Kritiku, rady i pochvalu beru, koneckonců... i já se mám ještě co učit :)