čtvrtek 5. února 2015

Recenze: V šedých tónech

V šedých tónechNázev: V šedých tónech (z orig. Between Shades of Grey)
Autor: Ruta Sepetys
Nakladatelství: CooBoo
Série: /
Anotace: Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.
Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho…


Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek. - Lina


Linu zatkli v noční košili. Chystala se jít právě spát, když k nim domů vtrhla NKVD a nařídila, aby si sbalili to nejnutnější. Poté je naloží do náklaďáků a odvezou na nádraží, kde je v dobytčácích přepraví až na Sibiř. Cesta trvá několik týdnů a tisíce zatčených přežívá v hrůzných podmínkách. Lina, ani celá její zbylá rodina (matka a bratr) netuší, kde se právě nachází jejich otec a jestli je vůbec naživu - můžou jen doufat. NKVD je nejprve dopraví do pracovních táborů, kde stráví několik měsíců těžkou prací. Hlad, bída i nemoci (v nejhorším případě smrt) je sužují po dobu pobytu. To nejhorší teprve přijde, když část z nich musí absolvovat cestu dál na sever, za hranici polárního kruhu, kde slunce na 180 dní zapadá.

Ukázka: Zvěrstva, která strážní páchali, jen utvrzovala můj odpor. Proč bych se měla poddat lidem, kteří mi každičký den plivou do tváře a mučí mě? Co by mi zbylo, kdybych se vzdala své sebeúcty? Přemýšlela jsem, co by bylo, kdybychom jako jediní nepodepsali. (str. 138)

Kniha je psaná v krátkých kapitolách a je rozdělena do tří částí. V některých kapitolách se objeví různé Lininy vzpomínky na domov a přátele (tyto vzpomínky jsou psány kurzívou, aby se snáž rozeznaly od dějové linky). Kniha se od začátku čte velmi rychle a v průběhu knihy uvažujete, že knihu na chvíli odložíte a vše si urovnáte v hlavě.

Snad ani nemusím dodávat jak je tahle kniha emotivní. Je to moje první kniha s tématikou druhé světové války a po dočtení jsem se rozhodla, že se rozhodně musím pustit i do dalších s podobnou tématikou. Nikdy nepochopím chování a vůbec nenávist vůči deportovaných. Tvrdili, že jsou to prasata. Plivali na ně, šikanovali je i se jim posmívali. Tihle nevinní lidé byli v jejich očích zločinci. Určitě vám tohle připomíná Židy, kteří byli vyvražďování Adolfem Hitlerem. Nebyl jediný masový vrah, byl jím také Stalin. Tvrdí se, že za jeho éry přišlo o život přes 20 miliónu lidí (tohle jsem dočetla v Poznámkách od samotné autorky na konci knížky).

Nečiň jiným, co nechceš, aby oni čiňili tobě. - Kostas


Tato kniha rozhodně patří mezi ty, které by si měl člověk přečíst, pokud se zajímá o historii a osudy lidí během druhé světové války. Nemyslím si, že toho o Litevcích bylo moc napsáno, a o to je tenhle román cennější i hodnotnější. Autorka se během psaní vydala do Litvy, aby posbírala více minerálů ke sepsání knihy. Informace či příběhy získávala od pamětníků nebo jejich potomků, aby neupadli v zapomnění. Protože ti, co přežili deportaci ještě dlouho nesměli po druhé světové mluvit o svých zážitcích, pokud nechtěli být potrestání ve formě zatčení.

Sice to není ta nejveselejší knížka na světě, ale ten čas obětovat pro ni rozhodně stojí (žádná bichle to není). Mohu jen a jen doporučit. Vlastně díky této knize jsem se poučila a změnila vlastní názor. 5 z 5.


Obálka

Between Shades of Gray   Und in mir der unbesiegbare Sommer   Between Shades Of Gray
                                        Indonéská                     Německá                       Anglická

10 komentářů:

  1. Ta indonéská obálka je luxusní ^^ Už se těším, až se do knihy taky pustím :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Těch knih ti nějak moc přibývá ale =D

      Vymazat
  2. Mně se tahle kniha hrozně líbila, nečekala jsem, že bude až tak dobrá, ale opravdu mě mile překvapila, líbil se mi ten poetický styl, jakým byla psaná a to přepínání mezi současností a vzpomínkami :) Dovolím si jen malou radu, dej si pozor na skloňování slov ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za upozornění :) Občas se mi to stává (hold zbrklost).

      Vymazat
  3. Krásna recenzia :) Ja mám knihu na poličke a neviem sa dočkať, kedy sa do nej pustím, tak hádam to bude čoskoro, lebo vojnovú tematiku mám veľmi rada, aj keď to nie je práve najpríjemnejšia téma, ale myslím, že človek by mal čítať také knihy, aby vedel, ako to bolo a že sa to dialo. Tie obálky sú krásne, no mne sa páči aj tá nemecká dosť veľmi, taká jednoduchá a tá postava tam mi príde, že vyjadruje všetky tie pocity z vojny. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto s tebou souhlasím, lidé by si to měli pamatovat :)

      Vymazat
  4. Moc pěkná recenze :) Knihu jsem také četla a naprosto jsem si ji zamilovala - a proto mě vždycky potěší, když se zalíbí i někomu jinému :)

    OdpovědětVymazat
  5. Zní to skvěle! Rozhodně si knížku přečtu, pokud si najdu čas a seženu si ji v tištěné podobě. :)
    Mám ráda historii a obzvlášť období 2. světové. Myslím, že tohle je něco přesně pro mě. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je skvělé! Jsem moc ráda, že tato recenze tě navnadila na tuto skvělou knihu :)

      Vymazat

Jsem ráda za každý váš komentář! Děkuji vám za něj ♥
Kritiku, rady i pochvalu beru, koneckonců... i já se mám ještě co učit :)