Autor: Gayle Forman
Nakladatelství: Yoli
Série: 1. díl
Anotace: Talentovaná violoncellistka Mia si vždy myslela, že nejtěžším rozhodnutím jejího života bude volba, zda jít za hlasem svého srdce, jenž jí radí zůstat s Adamem, nebo se naplno věnovat druhé osudové lásce – hudbě –, protože to by znamenalo soustředit veškerou energii na studium na prestižní umělecké škole. Jednoho únorového rána se však všechno změní. Když se Mia po děsivé autonehodě probere, nic necítí. Vidí své mrtvé rodiče, těžce zraněného bratra – a nakonec samu sebe. Zatímco její tělo je v kómatu, ona sama může vidět a slyšet vše, co kolem děje. A najednou se musí rozhodovat, zda na tomto světě vlastně chce ještě zůstat, anebo zda o svůj život, který beztak visí na vlásku, bojovat přestane.
Lidé věří tomu, čemu chtějí věřit. - Kim
No nejsou ňuňu? |
Jedna z dalších knih, které byly zfilmovány. V poslední době takové knihy preferuji. Též mám ráda příběhy, které nejsou zbytečně natahovány na 300 stránek a víc. Do knihy jsem se pustila s nadšením a vůbec jsem nevěděla, co od toho očekávat. Mile mě překvapilo, jak vše bylo napsáno s lehkostí. Téměř hned jsem se ponořila do světa a dění hlavní hrdinky Mii. Děj lze sledovat z jejího úhlu pohledu, což dodává hloubku tohoto příběhu. Je to mnohem lepší, než kdyby by byla knihy napsaná ve třetí osobě. Lehce jsem se vcítila do kůže Mii a vnímala jsem vše, jako bych byla přímo na místě.
Zas tak velké ego nemám, abych tvrdila, že jsem nebrečela. Je to tak neskutečně emotivní a citlivé. Sledovat hrdinku, jak se trápí nad tím, že je v kómatu a že se možná nikdy neprobere, mi vhrklo do očí slzy. Autorka se ale snažila do všeho dát potřebnou jiskřičku naděje, přesto jsem se obávala konce. Jak to všechno proboha skončí? Budu psychicky na dně z tohoto příběhu?
Jestli zůstanu, jestli budu žít. Je to na mně. - Mia
Řekněme, že existují dvě skupiny lidí, kteří mají názor na tuto knihu odlišný. Ta první skupina tvrdí, že tato kniha stála za mák, a že ten konec byl nehorázně moc otevřený. Ta druhá (do které patřím i já) zas tvrdí, že se jim kniha naopak líbila a konec dostatečně stačil k tomu, aby vysvětlil věci jak se mají. Po přečtení knihy jsem si pustila i film a zastávám toho názoru, že byl totálně zmrvený a přeslazený. V knize je toho mnohem více. Nejvíce mě zajímala ta poslední část filmu (cca 40 minut), protože jinak jsem se u toho kroutila a naříkala. Ale jo, celkem to šlo... Zpracování bylo hezké, a pro nečtenáře to musel být film roku :) Btw., snad si neprotiřečím. Pokud ano, upozorněte mě někdo O.o
Samotný závěr knihy se mi moc líbil. Někdo by řekl, že autorka se mohla víc rozepsat, ale já jsem za to ráda, co napsala. Nemuselo by to pak být tak kvalitní a nevím, kam by se tím ubírala. Knihu hodnotím 5 hvězdičkami a snad nebudu litovat pokračováním :)
Obálka
Poslední dobou jsem šílený blázen do obálek od Yoli. Jsou tak překrásné, omfg :o <3
...
Tak tady jsem našla pár dalších ze zahraničí, které se mi zamlouvaly.
Anglická Indonéská Portugalská
Tak to jsem zvědavá, jestli budu brečet víc než u Hvězd. :)
OdpovědětVymazatMně se to snadno řekne, co? :( =D
VymazatVůbec nevím, že má být i pokračování! Zatím jsem viděla jen film (hrozně miluju Chloë) a dost jsem si (jako běžně u filmů nefňukačka) pobrečela a líbil se mi. Bojím se, že knížka mě uvrhne ještě do větší melancholie :D
OdpovědětVymazatFilm se mi celkem líbil, ale více těch pocitů na mě vrhla spíš ta kniha :) Já ti ani nevím, ale já poslední dobou čtu samé zajímavé depresivní knížky =D xD
Vymazat