Recenze: Fangirl

Název: Fangirl (z orig. Fangirl)

Autor: Rainbow Rowell

Nakladatelství: Yoli

Série: /

Anotace: Ačkoli jsou až na fyzickou podobu každá úplně jiná, Cath odjakživa sdílela se svým dvojčetem Wren všechno: oblečení, trápení s rodiči i vášeň pro knížky o mladém kouzelníkovi Simonu Snowovi. Jenomže teď obě nastupují na vysokou školu a Wren poprvé nechala Cath na holičkách – nechce s ní bydlet na koleji.
Potíž je v tom, že Cath na rozdíl od sestry není právě společensky zdatná. Jejím přirozeným prostředím je internet, kde se nemusí nikomu dívat z očí do očí a kde tisíce fanoušků nadšeně čtou její povídky ze světa Simona Snowa. A to je svět na hony vzdálený bludišti školních budov, v němž číhají nástrahy v podobě všech možných fobií, děsivých spolubydlících s neodbytnými kamarády a profesorek tvůrčího psaní, které o fanfikcích nechtějí ani slyšet.
Co ale Cath zbývá než zachovat klid a nedat se?

Cather je úspěšná autorka fanfikcí o mladém kouzelníkovi Simonu Snowovi. Její povídky čte denně tisíce fanoušků, internet je její přirozené prostředí. Ale když se vzdálí od svého domova, aby mohla studovat na vysoké škole, bludiště chodeb a školních budov zavání nástrahami. Její dvojče Wren se rychle zabydlí na své koleji, ale Cath má upřímnou fóbii z nových (někdy děsivých) lidí či spolubydlících. Tak co, Cath, nedáš se a zachováš chladnou hlavu? 

Všemi milovaná Fangirl se dostala i do mých rukou a já se na ni velice těšila. Všichni mí přátelé o ní básnili, jak se povedla autorce, jak dokonalý je ship Simona a Baze atd. Jenže já se do ní vrhla s příliš velkým optimismem. Co je špatně? Je to vůbec ta kniha, která  je všemi opěvována? Upozorňuji na výskyt spoilerů.

úsMěvy lidi jen matou, proto se neusmívám. - cather

Zpočátku to byl dobrý rozjezd. Cath začíná panikařit, když jí táta zanechá v neznámém prostředí. Její dvojče Wren ji nabádá, ať se laskavě uvolní a všechno hodí za hlavu. A pak se seznámí se svou novou spolubydlící Reagan a Levim, roztomilým klučinou, kterému ubývají vlasy na hlavě. Furt dobrý.

Pak šel příběh prudce dolů jakmile Levi a Cath se nedali hned dohromady a Levi to zkusil s jinou. Pokud se pamatuji, tak to Cath jistou dobu oplakávala a pak to hodila za hlavu. Od té chvíle to šlo čím dál víc dolů a dolů... A pak úroveň příběhu znovu vyskočila nahoru, protože se začínal rozebírat stav tatínka Cath a Wren a čistě náhodou se ozvala jejich matka, která je opustila v útlém věku.

Cath je neobvyklá hrdinka. Moc toho nenamluví a raději píše teplé fanfikce. Je originální. Levi je přesný opak a tak si říkám, že něco na tom bude. Protiklady se přitahují. Nebýt chlapce pracujícího ve Starbucksu (fešná to reklama na dýňové latté), umřela bych nudou. Jeho poznámky vždy osvěžily mou hlavu (nebo paměť?) a já mohla pokračovat ve čtení dlouhé (občas nudné) pasáže.
Dvojička Cath, Wren na mě působila víc dobrodružně. Vůbec by mi nevadily kapitoly vsázené do Fangirl ohledně jejího života. Možná by se to četlo líp než zpočátku ty fanfikce na Snowa. Bylo by zajímavé dozvědět se něco o jejích myšlenkách a názorech na chování Cath, snad mě chápete :)
Reagan je šílená spolubydlící. V knize měla snad jedinou roli a to v nesprávné chvíli vrazit do pokoje. Tahle drsňačka je hustá jak ten jogurt v reklamně na řecký jogurt :3 Fakt hustý.

Ukázka: "Jetel se neseká."

"Dovedeš si představit, jak krásně by voněl, kdybys ho posekala?" Levi se zase odsunul, což byla úleva - až na to, že vzápětí vzal její polštář a začal si o něj otírat hlavu. 

"Proboha," zaúpěla, "nech toho. To je narušení soukromí."

Rozesmál se a ona se mu pokusila polštář sebrat. Oběma rukama si ho přitiskl k tělu. "Cather..."

"Neříkej se mi tak."

"Přečti mi nějakou svoji tajnou lechtivou fanfikci."

"Nejsou lechtivý."

"Stejně mi nějakou přečti."

Pustila polštář, beztak už ho nenávratně zavšivil. (str. 142)

Je to jako na horské dráze. Občas jedete nahoru, občas dolů. Autorka se snaží psát vážně realisticky a daří se jí to. Jenže život dokáže být nudný a já vyhledávám společnost knih plné akce! Pokud jste ten typ, kterému nevadí nudné chvíle u čtyř set stránkové knížce, prosím, poslužte si, určitě se vám bude líbit :) Jestli je tu někdo, jako jsem já, knihu bych odložila bokem a sáhla po něčem napínavějším.

Závěrem bych se chtěla omluvit všem nadšencům Rowellové. Ne každému se může líbit to samé... Tohle byl můj čistý názor na věc a já doufám, že jestli se mé cesty s další knihou od Rowellové zkříží, budu mít názor mnohem pozitivnější. 3 hvězdičky z 5 - no nejsem to milá holka? ^-^