Recenze: Assassin's Creed: Renesance

Název: Assassin's Creed: Renesance (z orig. Assassin's Creed: Renaissance)

Autor: Oliver Bowden

Nakladatelství: Fantom Print

Série: 1. díl

Anotace: Zrazen vládnoucími rody Itálie, rozhodl se Ezio pomstít. Aby vrátil své rodině ztracenou čest, naučí se smrtícímu umění asasínů. Sice využije moudrosti takových velikánů jako jsou Leonardo da Vinci či Niccolò Machiavelli, ale nakonec zjistí, že přežít může pouze díky vlastním schopnostem. Pro přátele se Ezio stává věrným spojencem. Pro nepřátele však děsivou hrozbou. Tak začíná příběh intrik, zrady a pomsty.

Ezio pochází z bankovní rodiny Auditoreů ve Florencii. Když je jeho rodina zrazena vládnoucími rody renesanční Itálie, Ezio se rozhodne pomstít. Aby vrátil své rodině ztracenou čest a postavení, přidá se k řádu assassínů. Po čase naráží na velikány jako jsou Leonardo da Vinci nebo Niccolò Machiavelli, kteří mu pomáhají v jeho poslání. A když templáři mají něco za lubem, Ezio se stává jejich noční můrou. Tak začíná příběh plný intrik, zrady a pomsty.

mYslel jsem, že se učím žít. ve skutečnosti jsem se učil umírat. - leonardo da vinci

Už titul knihy vám bude povědomý (hlavně pro nadšence herní komunity). Ano, je to tak, druhý herní díl série Assassin's Creed je přepsaný v knižní podobě. Pro ty, co hry považují za čiré zlo, si můžou příběh Ezia počíst ve tří set stránkové podobě. Závisláci na počítačích si můžou vzít volno a doplnit si zážitek ze hry bonusy a malinkými změnami v příběhu.

Assassin's Creed sice patří do žánrů fantasy a sci-fi, ale rovněž do historických románů. Máte tu renesanční Florencii z roku 1476, Benátky v přelomu středověku a novověku (1492) a později i Řím z roku 1503. Celou dobu tu narážíte na osobnosti, o kterých se učíme na základních školách (a dále na středních xD) :) Například v anotaci zmíněný Leonardo da Vinci, Lorenzo de' Medici, Rodrigo Borgia, později známý jako papež Alexandr VI., nebo Caterina Sforza. Dobře, o těch posledních se tolik nemluví jako o Leovi =D Ezio se se všemi těmito lidmi seznámil a jen některé může považovat za své přátele. Strašně moc se mi líbí, jak celým příběh hýbají události z minulosti. Dokonce do některých zasáhl i samotný Ezio! Ale tahle informace není potvrzená z historických pramenů, takže tady nalezneme fantazii autora (který má dobrou schopnost načasování) :)

Text je strohý, žádné rozepisování jako od George Martina neočekávejte. Slouží k převyprávění příběhu, takže názor budete mít každý jiný. Mně se tenhle styl líbí. Obohacuje moje znalosti o historii, kterou tolik miluji, a taky mě naučil slušnou várku italských a latinským slovíček, které můžu kdykoli využít a nikdo mi rozumět nebude 3:) Až na mého třídního učitele, ten vyučuje seminář z latiny. Kdyby jste si nebyli jistí významem těchto slov, vždycky vzadu naleznete pětistránkový slovníček i s překladem do češtiny. Jsem si naprosto jistá, že vzhled těchto stránek se za chvilku změní na upocené skvrnky blízko textu, jak jste horečně hledali význam onoho slova. Vlastní zkušenosti. Ale některé se neustále opakují a vy budete mít pak pocit, že jste pravý renesanční Ital O:)

Ukázka: Tentokrát se Federico dostal na místo první, a dokonce musel bratrovi, který začínal cítit, že postel není zas až tak špatná věc, pomoct. Oba byli zadýchaní, proto zůstali stát, odpočívali a hleděli na město, které v perleťovém světle úsvitu vypadalo tiché a mírumilovné.
"Žijeme dobrý život, bratře," poznamenal Federico s netypickou vážností.
"Ten nejlepší," souhlasil Ezio. "Kéž se to nikdy nezmění."
Oba mlčeli, protože nechtěli narušit dokonalost toho okamžiku, po chvíli ale Federico tiše promluvil: "A kéž to nezmění ani nás, fratellino. Pojď, musíme zpátky. Támhle je střecha našeho palazza. Modli se k Bohu, aby otec nezůstal celou noc vzhůru, jinak to pořádně schytáme. Jdeme." (str. 16/17)

Hlavní charakter je mladík Ezio Auditore, který celý svůj život vyrůstal ve Florencii ve svým palazzo se svými rodiči a početnými sourozenci. Nejvíce vzhlížel ke svému bratru Federicovi, se kterým na začátku běžíte po střechách města a pošťuchuje se s ním, kdo je ten lepší. Byl to takový rošťák, ten Ezio. Možná trošku namyšlený, ale projde určitou změnou, která ho poznamená na celý život. Zůstává tedy tvrdohlavost, sarkasmus a touha po pomstě jeho rodiny. Abych byla upřímná, byl mi sympatický už od začátku. Každou "velkou" scénu jsem s ním prožívala jako hokej na mistrovství světa (jsem strašný vlastenec, když se hraje hokej, no vy víte sami :P). Prožila jsem s ním kus jeho života, a to mě ještě čekají dva díly! :3

Během přípravy na psaní recenze jsem si řekla, že bych mohla zapojit do zhodnocení nějakou historickou osobnost. A nejvýraznější z nich je Leonardo da Vinci. Tak tedy Leo... Lačný po stránkách Kodexu, za to věrný přítel s otevřenou náručí. Jejich první setkání bylo v jeho dílně ve Florencii, kdy namaloval několik obrazů na zakázku pro Eziovu matku, Mariu. Ezio si zpočátku o něm myslel, že je to pomatený šílenec. Však kdo by tehdá věřil, že Leonardo stvořil konstrukci, která mohla s člověkem vzlétnou? Nikdo. Všichni se drželi jisté myšlenky, že co je nemožné, nemožným zůstane. Nejvíc mě pobavil jeho popis - malíř, vědec, sochař atd. =D Je vidět, že překladatel se s tím nechtěl piplat.

Znak renesančních assassínů

Myslím, že jsem vyjádřila skoro vše, co jsem chtěla říct... :') Ono se vždycky najde něco, kvůli čemu chcete přepisovat celou recenzi, tomu se říká neustála nespokojenost. Furt bych chtěla něco přepisovat a upravovat (kolikrát mi z toho šplouchá na maják o.o). Možná bych ještě mohla říct, že jak jsem zmiňovala strohost textu, tak kvůli tomu většina knihu odsuzuje za neprofesionální tvorbu. Já musím na obhajobu říct, že autor dostal jisté instrukce, jak měl knihu zpracovat. Pokud to nevíte, tak kniha vyšla buď později nebo stejně se hrou a tvůrce hry, společnost Ubisoft, měl jisté požadavky, aby hra vždycky vyšla jako ta lepší, aby měli větší výdělky a podobně... Knížky u téhle série budou vždycky takový menší doplněk pro ucelení zážitku ze hry. A jelikož jsem hru vyhrála v jedné soutěži a začala ji hrát těsně před přečtením knihy, vždycky na knihu budu mít jiný názor, než když bych si ji přečetla jako první. Pět hvězdiček, carissima.

Obálka

Anglická - Čínská - Italská