sobota 21. května 2016

Recenze: Serafina a černý plášť

Název: Serafina a černý plášť (z orig. Serafina and the Black Cloak)
Autor: Robert Beatty
Nakladatelství: CooBoo
Série: 1. díl
Anotace: Serafina vždy poslouchala svého tatínka a toulala se pouze po usedlosti Biltmore. Ale i tam – na chodbách obrovského domu – bylo vždy co objevovat, jen ji nikdo nesměl spatřit. Ale když začnou v domě mizet děti, jedině ona ví, kdo za tím stojí: hrozivý muž v černém plášti, který se po nocích toulá chodbami. Při děsivých zmizeních se Serafina spřátelí s Braedenem, synovcem majitelů usedlosti. Společně musí odhalit, kdo se pod černým pláštěm skrývá, dříve, než polapí všechny děti. Pátrání je ale přivede do lesa a teprve tam přijde Serafina na to, kým je, a zjistí, že jen ona může zachránit všechny děti. Ale podaří se jí přemoci tajemného muže v černém plášti?

Jednoho večera se Serafina vydá po chodbách usedlosti Biltmore, v Severní Karolíně, na průzkum. Vždycky poslušně poslouchala svého otce, aby nikdy nebyla spatřena nikým cizím z domu. Ale když jednoho večera zmizí mladá dívenka Clara Brahmsová beze stopy, Serafina se začíná obávat o osud ostatních dětí. Při děsivých zmizení se Serafina spřátelí se synovcem majitelů usedlosti, Braedenem. Společně se snaží odhalit, kdo se skrývá pod černým pláštěm dřív, než polapí všechny děti. Při pátraní naleznou stopu vedoucí do temného lesa, kam má Sera zakázáno chodit. Ale co když je jediná, kdo může zachránit všechny děti z Biltmoru? Podaří se jí odhalit a porazit tajemného muže v černém plášti?

Už podle názvu jsem si říkala, že by se mělo jednat o dětský horor. A taky že jsem měla pravdu. Sice se první kapitoly seznamujete s hlavní hrdinkou a jejím životem, ale později naberou spád a vy si budete říkat, jak to mohlo tak rychle utéct. Příběh je v podstatně jednoduchý, proto žádné spletité situace nečekejte.


Je zlo něco, co máte v srdci, nebo je to způsob, jak vás vnímají ostatní? - serafina


Podle anotace víme, že Serafina se nachází na jedné usedlosti v Severní Karolíně v blízkosti městečka Asheville (když bereme v potaz, že příběh se odehrává v roce 1899). Tak jsem si říkala, jestli panství Biltmore vůbec existuje a ejhle! Existuje :o Už teď se těším na letní brigádu, protože mám nový tip, kam bych mohla odcestovat :P A jelikož jsem nikdy o tomhle místě neslyšela, rozhodla jsem se pro volný překlad pár základních informací o Biltmoru. Berte mou angličtinu s nadhledem.
Celé panství je postaveno ve stylu francouzské renesance
Zakladatel této usedlosti, George Washington Vanderbilt, často se svojí matkou navštěvoval Asheville a ihned se zamiloval do zdejší krajiny. A proto se rozhodl pro stavbu letního sídla právě zde. Výstavba domu začala rokem 1889 a byla úspěšně dokončena v roce 1896. Na stavbě se podílelo přes 1 000 dělníků a 60 kameníků, zatímco budoucí vlastník cestoval po světě a sbíral různé koberce, tapisérie a další historické předměty z 15. až 19. století. Své honosné sídlo otevřel pro svou rodinu a blízké přátele na Štědrý den (1895), a od té doby zde zavítali známé osobnosti, dokonce prezidenti McKinley nebo Roosevelt! Panství získalo jméno ze složení dvou slov: "Bildt", Vanderbiltův předek původem z Holandska a "More", což znamená ve staré angličtině valivý, přístupný pozemek (koneckonců sídlo je postaveno na menší vyvýšenině). Dnes je Biltmore přístupný veřejnosti a může se chlubit s 250 pokoji, to ho činí největším domem ve Spojených státech, zimní zahradou a krásnými zahradami s výhledem na Modré hřebenové pohoří. 
Upřímně, dalo mi to pěknou fušku, tohle všechno překládat, ale myslím si, že jako projekt do školy by se to mohlo hodit! =D No neříkejte, že nemáte chuť se pustit do téhle knížky, když vám tady servíruji ty nejkrásnější kladné stránky :) Co vždycky na mě musí zapůsobit, je prostředí. Nevyhledávám knihy příliš popisné, to se pak někdy nudím, ale ani bez toho svého kouzla. Spíš hledám takové zlaté středy, kdy se dozvíte něco opravdu pěkného o historii, ale zároveň nemusíte číst žvásty o tom, jaká známá osobnost vykládala ty kachličky a jakým způsobem v pěti koupelnách z patnácti.

Serafina mi připomínala Harryho Pottera. Určitě mají několik společných vlastností, například nebojácná povaha, a přátelé po boku. A zároveň se dostávám k osobnímu problému Sery. Jak časem rostla a rostla, byla čím dál víc zvědavější a chyběl ji někdo, komu se mohla svěřit, kamarád. Obávala se, že kdyby si nějakého našla, jestli by se k ní neotočil zády, protože není jako ostatní dívky v jejím věku. Místo šatiček nosí obnošenou košili, utaženou koženým řemínkem, od tatínka. Místo deseti prstů na rukou má osm. Je tichá jako kočka a její jantarové oči se umí dobře přizpůsobit ve tmě. Celý svůj život žila v zákoutí, odkud pozorovala všechny ostatní a představovala si představení s paní Vanderbiltovou a s dalšími členy této honosné rodiny. Pak se setkala s Braedenem, synovcem pana a paní Vanderbiltových, skrze řešení případu ztraceného děvčete. Ihned mi bylo jasné, že musí být přátelé, protože oba byli tak odlišní, až si byli podobní. Braeden to neměl jednoduché a jeho teta se o něj bála, že nakonec skončí na okraji společnosti. Usilovně mu pomáhala hledat kamarády v jeho věku, ale on raději býval se svým dobrmanem Gideanem nebo jezdil na koni (to, jak se vyznal ve zvířatech se mi moc zalíbilo :3).


Ukázka: Dobrman vycítil její přítomnost, otevřel oči a zavrčel.
"Pšš," zašeptala. "Přece mě znáš..."
Psí uši poklesly v ulehčení, když poznal její hlas a vrčení utichlo.
Tohle je dobrý pes, pomyslela si. A byla to potěšující známka toho, že její naděje na přátelství s Braedenem nejsou úplně liché. Bude to ale k smíchu - pokud se místo s chlapcem spřátelí jenom se psem.
Potichu za sebou zavřela dveře a zamkla je. (str. 159/60)

Oficiální, dokonalá, obálka k 2. dílu
Robert Beatty (autor), na mě působil jako muž znalý historie a dobře orientující se po celém Biltmoru, jako by zde žil několik let. Zaskočilo mě, jak v menší kapitolce o poděkování dal větší místo pracovníkům a vedení Biltmoru, kteří ho provázeli a jistě doplňovali fakta o domě, než redaktorům amerického nakladatelství. Můžu mu jen závidět, protože se svojí rodinou žije v Ashevillu a k panství to tak daleko neměl. Ještě milejší je ten fakt, že své příběhy především věnuje své manželce a třem dcerám, které (podle mě) nenápadně přiřazuje k hlavním hrdinům. Takže se nemusíte bát nereálného chovaní, jak se někdy, bohužel, stane :)

O Serafině a černém plášti můžu vyprávět tak dlouho, jak chci a nenaleznu žádné chybičky. Nejspíš jsem zaslepená obdivem k autorovi... Příběh není extra dlouhý, rozhodně ho přiřazuji k těm oddechovějším a už se neskutečně moc těším na pokračování s názvem Serafina and the Twisted Staff a dle předběžných recenzí a anotaci musím říct, že to bude víc než jen dobré. Bude to epické :) 




Obálka je tak nádherná, že se nedivím, že i v ostatních zemích zanechávají tu stejnou :3

Chtěla bych mockrát poděkovat knihkupectví Megaknihy za recenzní výtisk :) Jejich obchod nabízí knížky téměř za hubičku, tak proč si neudělat radost?

6 komentářů:

  1. Moc hezká recenze. Líbí se mi i ta část o panství Biltmore. Taky to občas dělám, když mě kniha hodně zaujme a naláká podívat se na místa, kde se odehrála.
    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mockrát děkuji! I za část panství Biltmore! :) Ty vaše pochvaly mě vždycky pohladí po duši a já si pak říkám, že mé recenze jsou fakt čtené, hehe =D :)

      Vymazat
  2. Moc pěkná recenze :) Serafína mě taky docela dost láká, musím se po ní v knihovně určitě podívat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :') Určitě se po ní podívej, podle mě stojí za to! ^-^

      Vymazat
  3. Abych pravdu řekla, knížka mě moc nelákala. Ale když ji tak chválíš, asi si ji nakonecp přečtu, až si najdu čas. Abych si mohla objasnit těch osm prstů a tak. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď jsem ti zasadila do hlavy brouka, viď? :-D Určitě do ní běž, mohla by se ti líbit :-)

      Vymazat

Jsem ráda za každý váš komentář! Děkuji vám za něj ♥
Kritiku, rady i pochvalu beru, koneckonců... i já se mám ještě co učit :)